<< Zpět na texty Leoš Mareš

zima - Leoš Mareš

Přijela si za mnou,řešíme nás.
Bylas často sama já pořád neměl čas.
Ale to se změní, bude to zas krásný.
Nechci mít svý ruce po tom všem tak prázný.
Já uběhnu maraton pod dvě hodiny.
Já klidně se vzdám svojí vlastní rodiny.
Zničím všechny stíny,jestli se jich bojíš.
Potřebuju jenom slyšet, jestli o to stojíš.
Tak vystup s toho auta a zavři za sebo.
A pojď rychle do tepla, já půjdu za tebou.
Dáme si čaj a všechno proberem.
Jenom nikam nejezdi teď před večerem.
Víš, že se tu v loni v zimě jedna holka zabila.
Je to přesně rok co do stromu to vrazila.
Nezuřila vychřice, foukal jenom vánek.
Mohla za to únava, blbej mikrospánek.

Jsou tři hodiny ráno, ještě pořád svítím.
Chodím po bytě tvou vůni pořád cítím.
Jako bys tu byla, jako bys tu seděla.
Jako bys mě poslechla a vážně nikam nejela.
Řekla si, že musíš, že tě čeká rodina.
Tvůj stín ještě nestih zmizet je to teprv hodina.
Teď dotýkám se míst jenž se dotýkali tebe.
Nemám to daleko do sedmýho nebe.
Mám hlavu plnou vzpomínek na výkendy s vašima.
Stěnu plnou vytrýnek s fotkama našima.
Už nepřibidou další, teď vím, že to pravda je.
Na tabuli příjezdů nejsou žádný udaje.
Odjela si v den, kterej měl bejt sváteční.
Koupila sis lístek, kterj není spáteční.
Odjela si unavená byl to strašnej šok.
Nebylo to před hodinou, je to přesně rok.

Přidal: TejeZzka




Další:
<< Zpět na texty Leoš Mareš
Oficiální stránky http://www.leosmares.cz

Zpět



Novinky emailem