První I Poslední - Václav Neckář
Jen ti spánek bílou přízí
víčka spoutá k víčkům
okolní svět náhle zmizí
jak když sfoukneš svíčku
Den se chůzí vrávoravou
zvolna v dálce ztrácí
ke tvým dvířkům už sny plavou
krajkou na polštářcích
Tak já půjdu
co víc mi zbývá
dobře vím že bych jen v povzdálí
zbytečně stál
dobře vím že tvůj sen křídla má
kamsi tě unáší a já si přál
Procházet se ve tvých krocích
nejen až se rozední
s tebou kráčet klenbou nocí
být první i poslední
A teď sám tu s tímhle přáním
neskonale hloupým
vyčkávám a nemám zdání
kdy do tvých snů vstoupím
Den se chůzí vrávoravou
v závojích tmy ztrácí
jaké sny teď víří hlavou
v krajkách na polštářcích
Ty ve svých snech dálkou letíš
jako vážka nad vodou
když sníš o mně je to nejspíš
pouhopouhou náhodou
Přidal: Lion438
Další:
<< Zpět na texty Václav Neckář
Oficiální stránky http://www.vaclavneckar.cz/