Klíč - Petr Bende
Kruhy v lánech obilí, jejich ústa tiším, hlas,
co si povídám, slyším přesýpat se čas,
Tam někde blízko mezi námi na mě myslíš dál.
To když nejsem sám, tak to abych se bál,
ža až se podívám ke hvězdám, nenajdu ráj,
až naplním osud svůj, abych za ní i bránou šel já.
Ty dáváš sbohem říkáš: všechno je pryč,
co chtěl jsi mi dát, k tomu je špatný klíč.
Možná se sejdem u nebeských bran,
vždyť láska je věčná, člověk nesmí být sám.
Provoněným bytem od parfému, který jsem znal,
přes pokoj, který byl tvůj dětský ráj.
bílou cestou do ráje už běžím, aby rozběhl se čas,
který je v nás....
Ty dáváš sbohem říkáš: všechno je pryč,
co chtěl jsi mi dát, k tomu je špatný klíč.
Možná se sejdem u nebeských bran,
vždyť láska je věčná, člověk nesmí být sám.
Přidal: Veník
Další:
<< Zpět na texty Petr Bende
Videoklipy Petr Bende
Oficiální stránky http://www.petrbende.cz/cze/