<< Zpět na texty Hana Zagorová

Hra Na Pravdu - Hana Zagorová

mně se nechtělo spát

a nebyl vůbec lásky čas.

A možná jsi byl s ní

a tehdy začal jsi mi lhát,

proč uzavřel se kruh kolem nás.



Já byla naivní,

svět se mi za zády smál,

chtěla jsem vědět hned,

kdo rozdělil nás.



Byl večer podzimní

a v tom se zázrak stal,

když ve sluchátku

ozval se hlas…



DV: Ahoj, jak se máš?



Že se vůbec ptám!

Nejsem na tom líp

a černý svědomí mám,

bodá jako nůž.

To ty snad pochopíš,

že já a tvůj muž…

Teď to víš!



obě: Hrály jsem si na pravdu chvíli



a chvíli bylo slyšet jen pláč.

Nám dvěma vážně došly už síly

a smál se jenom falešnej hráč.



HZ: Byl večer podzimní



a já se přestala bát

té hory prášků na spaní.

Možná jsi byl s ní,

to se nemělo stát

a zbylo jenom pousmání.



DV: Já byla naivní



a už jsem nemohla lhát.

Ten román by mě zlámal vaz.

Byl večer podzimní

a mně se nechtělo spát

a nejen proto se mi třás hlas.



obě: Hrály jsem si na pravdu chvíli



a chvíli bylo slyšet jen pláč.

Nám dvěma vážně došly už síly

a smát se měl jen falešnej hráč.

A smát se měl jen falešnej hráč.

Přidal: Lion438




Další:
<< Zpět na texty Hana Zagorová
Oficiální stránky http://www.hanazagorova.cz

Zpět



Novinky emailem