Vokurky - Lucie Bílá
Tělo bez duše
a duši bez těla
ne to jsem vážně
vážně vážně
nikdy nechtěla
Postel není přístav
a postel není dům
komu to mám říct?
Tobě ne - oblakům...
Že jsem furt malý dítě
i když to není vidět
komu to mám říct
a mám se za to stydět?
Jsi přístav mojí duše
a já budu tvůj dům
a na svým holým břiše
dnes prostřu andělům
A venku trochu mrzne
studěj mě jejich křídla
tak si ke mně lehni
abych ti nevystydla
Varhany nehrajou nám
a sbor nám nezpívá
já mám tvý teplo v sobě
kolem noc mrazivá
A na vokurkách loňskejch
se tiše kalí lák
a bude na něm plíseň
pojď - necháme to tak...
Přidal: jersywoo
Další:
<< Zpět na texty Lucie Bílá
Oficiální stránky http://www.luciebila.com