Když... - Daniel Landa
Když se mysl zraněná zřítí do hlubin
Zřítí do hlubin, z barev je stín
Když je hlava skloněná a zapůsobil blín
Zapůsobil blín, klín vyráží klín
Tiše se bojíme zachránit vadnoucí růže
Marný je čekání, že někdo nezištně pomůže
Ztrácíš právo něco si přát, když se vzdáváš
Ze strany na stranu vláčet sebou necháváš
Když co přijde dál je nejasné a ty nemáš už co říct
Nemáš už co říct, nečekej víc.
Když tvá víra pohasne a pobledlá je líc
Pobledlá je líc, jdeš konci vstříc
Tiše se bojíme zachránit vadnoucí růže
Marný je čekání, že někdo nezištně pomůže
Ztrácíš právo něco si přát, když se vzdáváš
Ze strany na stranu vláčet sebou necháváš
Když tvá vlastní vůle má zlomený vaz, nemůžeš se hnout
Nemůžeš se hnout a uvolnit z pout
Dej ti Bože sílu zas na koně nasednout
na koně nasednout a opustit kout
Bojuj a pak možná zachráníš vadnoucí růže
Nečekej marně, ze někdo nezištně pomůže
Nenech se ke zdi otočit a nenech se oslepit
Nenech se oslepit, dej růžím pít
Neboj se na cestu vykročit, pak zas můžeš snít
Pak zas můžeš snít a pro ty sny žít
Přidal: niobi
Další:
<< Zpět na texty Daniel Landa
Oficiální stránky http://www.daniellanda.cz